Lázeňský areál

Historie i současnost lázeňství

Těžba, stáčení, distribuce kyselky a využívání jejích léčebných účinků ve velkém bylo významnou oblastí podnikání v Klášterci. Dějiny lázeňství zde začínají 18. května 1881, kdy zemědělec Fickert zjistil, že voda v jeho nové čtyři metry hluboké studni má najednou kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Provedená analýza potvrdila, že se jedná o kvalitní minerálku s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Brzo si získala oblibu a za mírný poplatek ji využívali místní lidé z města i lidé z blízkého okolí.

V roce 1886 prodal Josef Fickert svůj majetek Františku Fieberovi, cukrovarníkovi z Ústí nad Labem. Ten dosud bezejmenný pramen pojmenoval křestním jménem své manželky Eugenie (Evženka). S vynaložením vysokých nákladů dal pramen odborně podchytit a upravit jeho jímání a čerpání. Nechal postavit potřebné budovy, především plnírnu, která byla vybavena strojním zařízením na páru a elektřinu. Postavil také pavilon přímo nad pramenem a v těsném sousedství založil park. Měl rozlohu 2,5 ha, kde byly dobře udržované procházkové cesty, květinové záhony i travnaté plochy, rybník s labutím ostrůvkem apod. Výsledek chemické analýzy prof. Dr. W Gintla a bakteriologické analýzy prof. Dr. Hueppa vedla spolu s dalšími dobrozdáními k tomu, že 9. dubna roku 1898 byla Evženie prohlášena léčivým pramenem. Tak byl položen základ lázeňství v Klášterci nad Ohří.

Roku 1897 zde byla při hloubení jiné studny u bývalé klášterecké Střelnice naražena další minerální voda, začala se stáčet a prodávat, u zřídla byly v novoempírové budově zbudovány malé lázně; pramen dostal název Městský pramen. V jeho držení se vystřídala obec, místní spolek ostrostřelců a soukromí nájemci.

Oba prameny byly analyzovány profesorem Gintlem v roce 1898 jako převážně uhličitano-sodná kyselka.

Výsledek chemické analýzy vedl k tomu, že výnosem místodržitelství z 9. dubna 1898 byla Evženie prohlášena léčivým pramenem. Klášterecká kyselka postupně dosáhla značné popularity doma i v zahraničí. Ročně se v klášterecké stáčírně plnilo na 2,5 milionu litrových lahví. Zdejší kyselkou byla dokonce zásobována i Rommelova armáda v Africe.

Kyselka byla v provozu až do roku 1950, kdy přestalo pracovat jímací zařízení, a celý areál začal chátrat. Městský pramen byl dokonce zabetonován. S obnovou pramene Evženie se začalo až na jaře 1964 a 1. května toho roku byl pramen znovu zpřístupněn veřejnosti. Dochované jsou někdejší lázeňské budovy u empírové Střelnice (1829) se sloupkovým přízemním portorikovým rizalitem. U nich stojí barokní kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1745. Až do konce 80. let minulého století však nebyly budovy prakticky využívány a pramen byl pouze udržován bez lázeňského využití pro potřeby místních obyvatel.

K další obnově a rozvoji lázeňské zóny bylo přistoupeno až po roce 1990, kdy byl objeven další pramen, který byl pojmenován jako Klášterecký pramen. Městský pramen se díky modernějším technologiím podařilo obnovit a nyní jsou v lázeňském areálu stáčeny všechny tři.

Stačení minerální vody je možné ve dvou stáčírnách. V historické stáčírně Evženie je možné ochutnat pramen původní – Evženie a Klášterecký pramen.

V nové stáčírně, která současně slouží návštěvníkům lázní, jako informační centrum se stáčejí také dva prameny. Opět zde nalezneme pramen Klášterecký a obnovený pramen Městský.

V lázeňském areálu došlo také k výstavbě a renovaci původních budov, které v současnosti slouží návštěvníkům lázní.

Lázeňský dům s penzionem zajišťuje ubytovací kapacity pro hosty. V Lázeňském domě je také zázemí veškerých léčebných a wellness procedur včetně bazénu a tělocvičny.

Restaurant Peřeje a kavárna Caffé Wellness nabízí návštěvníkům kompletní gastroservis .

Pro sportovní vyžití slouží půjčovna kol a pramic v Loděnici. Pro milovníky tenisového sportu se nabízí zázemí Tenisového klubu, jehož provoz je celoroční.